Zářiová vyjížďka byla nejdelší co jsme kdy v rámci Brnobent jízd podnikli. Zavedla nás z Brna až do Lednice k Janovu hradu na Festival cyklospecialit a zpět, celkem 150km. Čtyři účastníci se vydali do Lednice autem a dali si kratší vyjížďku k Janovu hradu až na místě.
Cílem bylo podívat se na závody MČR Brompton. To se tak úplně nepovedlo, ale k tomu se ještě dostaneme.
Před devátou hodinou
jsme se s drobným zpožděním chystali k odjezdu z Maloměřic na plánovaný start jízdy od Ronda, kde jsme chtěli být v devět hodin. Z domu jsme se vybatolili malinko pozdě a dál se zdrželi tím, že posádka tandemu se musela nejdřív naučit na tandemu jezdit, hlavně rozjíždět a zastavovat. To pár pokusů zabralo. Tandem není úplně triviální kolo na řízení, Matěj jej nikdy dřív neřídil a navíc jsou s Verčou spíše menší postavy a trochu hůř dosáhnou z tandemu na zem. Po pár pokusech se ale zadařilo a za chvíli jsme ve čtyřech lidech na třech kolech jeli přes Brno k Rondu.
Na sraz jsme dorazili v 9:15, takže by vlastně ani nebyl důvod čekat obvyklou čtvrthodinku, už uběhla. Díky tomu i Jozef, který spěchal z vlaku v 9:04 místo srazu minul v domnění, že jsme už jeli dál. Pak ale zavolal a sešli jsme se jen o pár set metrů dál po proudu Svratky. Dál jsme tedy jeli v pěti. Cesta šla hezky, zem byla po nočním dešti mokrá, ale nepršelo. Za chvíli jsme měli Brno za zády (Verča před sebou) a pokračovali po cyklotrase na Vídeň dál na jih. Nálada byla dobrá už tak, a to mě ještě u Židlochovic volal Radek, že mu nevyšel původní úmysl jet z Vranova rovnou do Lednice, neodbočil kde měl a tak nám vlastně jede naproti. Kousek před Vranovicemi jsme ho potkali a dál jeli v šesti.
Oproti obvyklé trase do Lednice nešlo v Pouzdřanech jet přes hráz na Strachotín, protože mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem zrušil sesuv půdy silnici. Místo toho jsme tedy přejeli pár drobnýh kopečků až do Šakvic, kde jsme po krátké navigační poradě našli cyklotrasu po hrázi směrem na Nové Mlýny. Čekali jsme, že to nebude nic moc, ale byl to dost děsný tankodrom. Šotolinové cesty bývají lepší, tyhle zbytky asfaltu jsou dost hrozné. Obešlo se to ale bez obětí na životech, jen tandemu dvakrát spadnul zadní řetěz.
Dál už cesta do Lednice vedla opět po silnicích, většinou celkem slušných, a stále jsme drželi příjemnou rychlost něco přes 20km/h na rovině. Příjezd do Lednice tedy začínal vycházet někdy kolem jedné hodiny, takže nebyl čas dávat si napřed oběd a pak se jet podívat na závody. Jeli jsme rovnou. Co jsme netušili bylo, že ve středu, dva dny po naplánování naší vyjížďky, posunuli organizátoři závod Bromptonů o hodinu a půl a začal už v jednu. Kolem čtvrt na dvě, kdy jsme dorazili k odbočce z hlavní silnice na malou asfaltku k Janovu hradu, jsme se mohli už jen podívat přes zátaras na asi pět posledních závodníků jak se otáčejí v tomto nejvzdálenějším bodě trati a jedou zpět. Krátce po půl druhé byl zátaras odstraněn a spolu s několika motorovými vozidly jsme kolem evidentně zcela bezpředmětného zákazu vjezdu motorových vozidel vyrazili na poslední 4km k Janovu hradu.
Tady jme se shledali s druhou půlkou výpravy, která jela zkrácenou verzi, a měli příležitost vyslechnout si velmi hlasité vyhlašování výsledků soutěže kostýmů, hlášení o psovi v dráze pro autíčka na dálkové ovládání a obhlédnout pár cyklospecialit, které na festival cyklospecialit nepřijely naší silou. Jozef se zde rozloučil a vyrazil směrem k nádraží vyzvednout svou přítelkyni, která měla přijet vlakem. Nám ostatním za chvíli došly věci k okukování a tak jsme všichni pohromadě pomalu vyrazili po stejné asfaltce zpět k silnici do Lednice. Po několikerém uhnutí dotěrným motoristům jsme se ve zdraví dostali až do Hippoklubu Lednice, kde jsme si dali oběd. Na konci oběda se Radek vydal zpět směrem k Vranovu a Matěj s Verčou se dohodli, že není potřeba využívat záchranné vozidlo a že s tandemem dojedou i zpět. Asi v pět hodin jsme se tedy rozloučili a vyrazili na cestu domů.
Na kolech jsme tedy jeli už zase jen čtyři a pro cestu zpět jsme zvolili jinou trasu. Vzali jsme to přes Podivín, pak po staré Břeclavské až do Staroviček a odtud do Šakvic. Slunko zapadlo za obzor když jsme byli někde za Popicemi. Dál jsme jeli po stejné trase, kterou jsme přijeli a u Židlochovic už byla úplná tma. Posledních asi 30km jsme ted svítili všichni pořád, naše kola jsou na takové jízdy řádně vybavená.
Cesta domů trvala čtyři a půl hodiny, stejně jako cesta tam, takže jsme něco po deváté hodině dorazili zpátky do Maloměřic. Doma na nás čekala hromada palačinek, kterou nám Nink připravil po návratu z Lednice autem.
Záznam trasy z GPS jedoucí na tandemu je zde.
Plná fotogalerie je zde.
Těšíme se na příští společnou jízdu, i když bude určitě mnohem kratší :-).
Za Brnobent
Jirka
Dovětek: V neděli bylo venku tak pěkně, a Verča s Matějem měli dost času, že jsme se rozhodli jet ještě na kolech na oběd. V sestavě tandem - Tobi - Nink - Jirka jsme dojeli cca 12km do Babic, v klidu poobědvali a stejným způsobem jeli zpět. Tempo diktoval Tobiáš a chvílemi mu to jelo velmi slušně (20-25km/h není málo na šestiletého). Po cestě stihnul vymyslet, že vzpřímeňák ho už přestává bavit a chtěl by lehokolo, velomobil nebo jezdit s tatínkem na tandemu. Zdá se, že generační pokračování Brnobentu začíná být zajištěno :-).
