Počasí vyšlo na únor dobře, bylo nad nulou, trochu sluníčka, jen vlezlý studený vítr to trochu kazil. Kolem půl deváté jsme vyrazili ve třech z Maloměřic s Ninkem a s Radkem, který k nám přijel na návštěvu už v pátek večer, aby nemusel na Brnobent vyjížďku jet z Bedihošti brzo ráno. Na místě oficiálního startu na mostě u Ronda jsme byli trošku brzo už před devátou. Čekání, jestli pojede ještě někdo, jsme si krátili pozorováním ptactva a debatou o kolech.
Do čtvrt na deset nikdo nedojel, tak jsme vyrazili po proudu Svratky na jih. Na cyklostezce v tu dobu skoro nikdo nebyl a jelo se hezky. Teprv v otevřenější krajině, po projetí kolem Avion Parku a před Modřicemi, začal být cítit poměrně silný jihovýchodní vítr. U ČOVky v Modřicích už mi to prakticky vůbec nejelo a bylo mi nějak špatně, musel jsem o kus zpomalit. Nink na mě počkal, zatímco Radek jel dál s úmyslem o kousek dál si na chvíli zastavit. Po krátké pauze jsme dojeli zbytek stezky pokračovali přes Rebešovice do Rajhradic. Tam jsme zvolili novou cyklostezku, i když v Opatovicích je bezasfaltová. Mě už to nejelo docela dost a začínalo mi být nejen celkově slabo, ale i špatně od žaludku. Byl jsem ale rozhodnutý do Židlochovic se doškrábat.
Radek si chtěl ale dát ještě něco malého k snědku a tak jsme zastavili na malém odpočívadle vedle stezky. Já s Ninkem jsme opřeli kola o naučnou ceduli, Radek vyklopil stojánek a zaparkoval volně v prostoru. Po nějaké chvíli mu kolo shodil poryv větru a spadlo tak nešťastně, že pravé boční část řídítek nevydržela. Lepený spoj i svar vydržely, rupnula trubka původního kupovaného rohu mezi nimi. První reakce "kdo se vrátí domů pro auto" se rychle změnila na "to nějak opravíme". Nink vytáhl plechové montpáky, které měly vhodný profil aby posloužily jako dlahy. Já k tomu přidal škrky a izolačku a po chvíli snažení bylo řídítko dostatečně přidělané na to, aby se s tím dalo opatrně dojet domů.
Původní plán na oběd v Židlochovicích tedy padnul a vyjeli jsme nejkratší cestou domů, čili zezačátku stejnou trasou jako tam. U Modřic Radkovi praskl ten zbyteček trubky co ještě držel pohromadě a řídítko se ve svých dlahách začalo viklat a hlavně trochu protáčet při řazení Rohloff gripem. Restauraci v IKEA jsme zavrhli vzhledem k ne zcela šťastnému parkování a pokračovali dál. Já se v tu dobu už plazil dost z posledních sil, i když bolení břicha ustoupilo a zůstala jen celková malátnost. Chvíli byl živý plán koupit něco v Kauflandu a uvařit to doma. Pak jsme si vzpomněli, že po cestě domů je restaurace Majlontská Rychta, zavrhli Kaufland a jeli tam. Dali jsme si vynikající víkendové menu a pak už jen popojeli cca kilometr domů.
Doma jsme shodou okolností měli vyrobené nachystané boční části řídítek určené pro jiné kolo, jehož rám se zdržel v lakovně. Takže nebylo třeba dalších divokých improvizací a prostě jsme je namontovali na Radkovo kolo. Radek tedy mohl dnes odpoledne vyrazit zpátky domů po vlastní ose s novými řídítky.
Celkem jsme tedy ujeli všehovšudy 42km mírným tempem a před jednou hodinou byli doma. I tak byl výlet pěkný.
Další fotky jsou zde.
Březnový výlet bude spojený v jednom víkendu s první letošní brevet jízdou (200km - Tři země v jeden den) a bude až na konci března. Těšíme se na shledanou tam.
Za Brnobent
Jirka
