BrnoBent

Na jaře tohoto roku jsem zaregistroval vícedenní akci, která mě velmi zaujala - Okolo republiky 2022 a to z následujících důvodů:

Jako spolu-organizátor a jezdec brevet pro ČR pod Audax Club Parisien (randonneuring) byla celková forma akce velmi podobná, jen trasa nebyla pevná a taktéž ani časová okna na kontrolních bodech. To znamenalo větší volnost a menší stres pro mě jako jezdce.
Trasa slibovala zajímavá místa ČR, z nichž většinu jsem ještě nenavštívil. Zvolil jsem však trasu 900 km s ohledem na dobu dovolené a dojezd na start.
Vzhledem k sestavení lehkého brevetového velomobilu WAW v minulém roce a jeho dostatečné otestování i na kopcovitých brevetách mám konečně stroj schopný zajet tento typ trati (předchozí velomobil má o 15 kg více).
Konečně i fyzická kondice byla na relativně vyšší úrovni oproti minulým letům, s ohledem na mou tréninkovou nesystematičnost.
Další parametry, které jsem si nastavil sám, byly hlavně otestovat konfiguraci velomobilu z pohledu cestování na dlouhé tratě, tedy vše potřebné si vézt sebou (nevyužít možnost převozu balíčků do kempu Tušť), otestovat použitelnost trasovače brouter.de s profilem Velomobile (fast) a nakonec dojet na start a zpět domů po ose, protože potřebuji dopravit jen sebe a WAW na místo startu (auto vlastním, ale jeho použití je zbytečné, dalších cca 225 km tam a zpět lze ujet).

Příprava fyzická byla trochu časově náročná s ohledem na práci, avšak dařilo se mi pravidelně dělat minimálně 200 km za týden s tím že jsem také absolvoval naši Brnobentovou sérii brevet a doplnil je o téměř ujetí 400 km a 600 km brevet tras z minulých let v rámci tréninku. Ostatní přípravy jak to bývá byly hektické. Vybavení jsem ladil do poslední chvíle a ve výsledku využil vše (kromě tyveku). Nakonec jsem do velomobilu nabalil následující:

Spaní: tenká evazotka, bivy sack, polyester liner, velká tyvek fólie
Šlapání: 2x kompletní sada oblečení (jedno na sobě): ¾ elasťáky, merino krátké tričko, slipy (ano nejezdím naostro), ponožky středně tlusté, krátký retro dres (kdysi jsem vykoupil sklad TJ Bohemie Nový Bor), návleky na ruce, nákrčník, 1x rukavice
Další oblečení: ¾ kalhoty, 2x mikina, nepromokavá bunda, reflexní vesta, dlouhé elasťáky bez vložky, 2x ponožky, návleky na kolena, péřová bunda Decathlon, tretry Specialized, helma Giro (WAW bez střechy jen kryt), běžecká čepice
Elektronika: Garmin Etrex 20 (ano archaické, ale 2 tužkové znamenají výdrž 20 h včetně záznamu), Samsung Xcover + mapy.cz offline, powerbanka 10 Ah (pro mobil), kabely a nabíječka k mobilu, baterie pro světla Li-pol (modelářské) 2x 5 Ah + 1x 3.25 Ah (celkem cca 1000 g = cca 26 h svícení v noci) + jednoduchá modelářská nabíječka Li-pol trojčlánku, 6x AA (Etrex) a 6x AAA baterie (zadní blikačka, jela permanentně a dost žere)
Další: Dětský deštník, Crocsy, malý ručník, toaletní potřeby (pain killery nevozím a zásadně neberu při jízdě abych dojel), 2x velký dry sack, 1x malý dry sack, dioptrické brýle a cyklo brýle s diop. vložkou, 3 l kanystr + hadice (na vodu)
Nářadí a náhradní díly: kompletní sada plášťů (2x durano 20“ a 1x kojak 26“, neseženu po cestě), 2 sady duší na každé kolo, náhradní díly řízení a úchytu sedla (experiment), 2x pumpa, sady klíčů, 2x Multitool

Hmotnosti:

Jezdec = 78 kg (úbytek cca 2.5 kg po 7-mi dnech)
WAW = 25 kg
Vše co bylo nabaleno dovnitř cca = 15 kg
Jídlo + voda cca = 3-3.5 kg (většinou jsem vezl tak 2 l vody, 0.5 l Cola)

Výbava WAW:

Převody 34/53 + 11-42, 10s Sram, kliky Sora 153 mm, Brzdy 90 mm Sturmey-Archer odlehčené, přední kola 20“ (406) odpružená, zadní pevné 26“ (559)

Pozn.

Ano vše by se dalo optimalizovat na ještě menší váhu, avšak za citelného zmenšení komfortu, univerzálnosti a nebylo by to podle mých nastavených parametrů. Dále s ohledem na trasu přes dané výškové kontrolní body, není trasa úplně ideální pro velomobily jako takové, které mají největší výhodu na jízdě po rovině a z kopce. Do kopců je to však relativně těžká tříkolka, ale zase nemusí se balancovat (část mentální únavy mozku) a pokud se neustále nemaří energie brzděním z kopců tak nevychází tak špatně energeticky. Prostě velomobily mají podstatně jiný rychlostní profil, ale i energetickou náročnost do kopců.

Omlouvám se za dlouhý úvod, tedy už k popisu vlastní akce.

Pro mě začala vlastně už v pátek 19.8. kdy jsem vyrážel z Brna po ose nakonec v 8:30 z důvodu balení, i tak jsem naspal cca 4 h a říkal si dospím to v Žacléři. Nechtěl jsem se úplně odrovnat tedy tempo nebylo závratné a s ohledem na použití mapy.cz kdy samozřejmě silniční kola podle nich nemají problém s kostkami a jízdou lesem po bývalé zarostlé šotolině jsem se prokousal do Žacléře až ve 21:30. Registrace se tedy přesunula na sobotu. Za pomoci už ubytovaných spolujezdců (ještě jednou díky) se podařilo dokonce WAW dostat na chodbu do budovy Mateřské školy a já po sprše ulehl. Bohužel jsem zapomněl špunty do uší, které by opravdu přišly vhod (nejen chrápající spolujezdci, ale ráno i tři sršni byly trochu moc na komfortní spánek).

Vstal jsem celkem brzo kvůli registraci cca po 7, pobalil vše, navlékl použité cyklo oblečení a vyrazil na start na náměstí. Zde již vše běželo. Byla trochu zima a mlha, ale vypadalo to že pršet asi nebude. Registrace a snídaně proběhly hladce v těsném sledu, pak již čekání na start. WAW celkem vzbudil zájem a všem jsem vysvětloval co to vlastně je a jak to funguje. Start v 10:00 byl načas a svezl jsem se uprostřed pelotonu s tím že jsem si dával pozor ať nikoho neohrozím. Prvním mírná navigační bota přišla záhy kdy trasa dle brouteru byla uzavřená. Samozřejmě jsem se mohl připravit, ale říkal jsem si že uzavírky budu řešit aktuálně na cestě. Tak jsem jel s ostatními a pak si všiml, že za Trutnovem se trasa kterou jedu (dojezdová z pátku) spojí s plánovanou v brouteru, tedy žádná panika a v Trutnově už jsem sám se odnavigoval na plánovanou trasu. Přiznám se, pokud jedu dlouhou trasu podle navigace, moc nesleduji která města projíždím, avšak v Turnově jsme byli tento rok v červenci a některá místa poznával, pak přišlo již pozvolné přibližování k Ještědu. Tady jsem byl ne tak dávno pěšky, kombinace krajiny a architektury se zde vážně povedla. Jen počasí bylo s výškou horší a horší. Trochu problém byly semafory uzavírky, protože opravdu s mým tempem do kopce jsem nebyl schopen to stihnout a místy byla cesta hodně zúžená, naštěstí to vyšlo bez problému. I poslední úsek jsem se pokoušel vyšlapat, ale kombinace mokrého asfaltu, málo zatíženého zadního kola a nízké frekvence šlapání znamenaly prokluz zadního kola, tedy nějaký ten kilometr na vrchol jsem tlačil což není u WAWu ideální, ale jde to. Na kontrolním bodě jsem byl těsně po 18 h a udělal jen pár fotek a hned jel dolů, bylo tam celkem nevlídně a v bráně (tunýlku) jsem odhadoval rychlost větru tak 100 km/h. Sjezd byl rychlý až tak že jsem dost zahřál brzdy až smrděly a následně jsem byl nucen je nechat vychladnout a o to se postaralo 20 min. čekání na začátku semaforu uzavírky. Dále jsem pokračoval směr Česká Lípa, Děčín a v Ustí nad Labem jsem zastavil na MOL benzince těsně po 24 h. Zde jsem potkal spolujezdce Darka a pokoušeli jsme za deště pod slunečníky něco naspat na lavičkách. Bohužel zde byl stále dost provoz a i celkem dost lidí zde procházelo, výsledek byl že jsme to po 2 hodinách vzdali a vyrazili dále. Cenná byla jeho informace kudy jet na druhý kontrolní bod, protože zde byla opět uzavírka, díky. Po cca hodině jízdy v Modlanech byla již míra deště tak vysoká, že jsem se rozhodl zde zůstat, vytahovat se mi nic nechtělo, tak jsem zůstal ve WAWu vytáhl deštník pro zakrytí otvoru pro hlavu a zkusil přerušovaně spát. Protože bylo relativně teplo tak jsem cca tři a čtvrt hodiny střídavě spal, jedl a čekal až přejde déšť. V 5:30 již bylo snesitelně tak jsem vyrazil dále na Teplice, Lom a Litvínov.

Zde jsem se odnavigoval na doporučenou trasu na Horu Svaté Kateřiny a začal stoupat serpentiny cca po 8 h ranní. Stoupání bylo dlouhé, avšak snesitelné a těsně před 11 h jsem dorazil k Rozhledně Hláska, kdy jsem musel ještě část objíždět po cestě pro mě nesjízdný úsek. Tady se nás nakonec sešlo 5 účastníků a dali si horkou polévku, čaj a trošku se ohřáli. Po 50 minutách odpočinku jsem vyrazil dále na Jirkov a Chomutov. V Chomutově přišla jediná chyba brouteru za celou akci kdy mě ve snaze bočními cestami vyvést na silnici číslo 13 vedl přes velmi rozježděnou šotolinovou cestu značenou jako cyklotrasu, avšak pro mě nesjízdnou, otočil jsem se a odnavigoval jsem se hlavními přivaděči na 13 sám, místy však to vypadalo jako bych byl na dálnici, ale značka zákazu vjezdu kol zde nebyla. Na 13 jsem zůstal přes Klášterec nad Ohří až po Ostrov kde jsem byl zhruba v 17:30.

Jízda po takové hlavní silnici má svá pro a proti, v případě velomobilu a pokud je vybrán postupně klesající směr od hor (což brouter dělá) tak lze zde jet tzv. na vlně a využívat aerodynamiku stroje na maximum, tedy z kopce jedu i přes 70 a vyšlapávám protikopce tak ať mi neklesá moc průměr. Nejedu úplně jako auta, ale rozdíl není veliký, něco jako malá motorka versus auto. Nelze to dělat celý den, pár hodin to jde, také záleží na typu cesty, ale většinou zde byla široká krajnice. Je to náročnější na koncentraci a i na energii, ale jde to a míra rizika je přijatelná. Podotýkám že vzadu blikám stále a ve vyšších rychlostech a ve městech svítím i předním světlem (blinkry také používám). Můj velomobil je bílý, ale helmu mám záměrně výstražně zelenou (ne že by se mi líbila, ale ten kontrast je podle mě nutný).

Poté jsem pokračoval na Nejdek, Dolní Rotavu na Kraslice. Těsně před Kraslicemi jsem byl kolem 22 h a rozhodl se, vzhledem k únavě, opět pokusit se něco naspat přímo ve velomobilu. Tentokráte však byla teplota mnohem nižší, také s ohledem na nadmořskou výšku cca 500 m. Navlékl jsem tedy péřovku a další vrstvy na nohy a naspal přerušovaně (včetně daní si 30-ti dřepů v půlce doby spaní pro zahřátí) cca 4.5 h a ve 02:45 vyrážel směr třetí kontrolní bod rozhledna Bleiberg kde jsem byl ve 04:22 s tím že jsem využil zadní serpentinovou trasu. I tak jsem musel tlačit krátký nesjízdný úsek lesem před vrcholem. Udělal jsem fotky a vydal se zpět dolů do Kraslic kde na benzince MOL v 05:32 jsem oslavil dobytí vrcholu kávou a croasanty.

Dále mě trasa navedla na Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Planou a Bor až k Horšovskému Týnu. Počátek tohoto úseku byl vcelku únavný, úzká kopcovitá cesta s provozem kde nešlo dát pauzu byla vyčerpávající. Čím blíže jsem však byl ke kontrolnímu bodu Rozhledně Šibeniční vrch tak byla cesta příjemnější, pozvolné kopce jetelné na vlně s podstatně menším provozem. Zde jsem byl ve 13:21, opět udělal fota a jel dál. Dále jsem směřoval na Klatovy, Nalžovské Hory, Horažďovice a Strakonice. Již byla tma a už to opět moc nejelo a já si vyhlédl zapadlou cestičku u trati a rybníku před Sudoměří. Zde jsem opět zabivakoval ve WAWu kolem 23:17 a i tentokráte byla nadmořská výška 398 m, tedy opět celkem chladno s nutností zahřátí dřepy po navlečení do spacích vrstev. Naspal jsem postupně 1+1+2 h, avšak tentokráte jsem dbal více na blízkost všech končetin, aby tepelné ztráty byly co nejmenší. Opět pršelo tedy deštník přišel vhod a ve 04:26 jsem vyrážel směr kemp Tušť. S ohledem na zimu a déšť, který se opět objevil a provázel mě téměř po celé cestě až do kempu, jsem přidal další vrstvu (částečně spací). Směřoval jsem na Protivín, kolem Vodňan, projel Hlubokou nad Vltavou a Třeboň. Posledních 30 km před kempem jsem zajel pod hodinu, cesta byla rovinatá a protože opravdu pršelo a já už chtěl být v teple (také jsem zjistil že když jedu nad 35 km/h tak kapky z mých brýlí cestují samy pryč a já více vidím).

Do kempu Tušť jsem dorazil v 10:57. Zde jsem se celkem dlouze zahříval čaji a polévkou a odváděl pozornost od únavy družnými rozhovory s účastníky a členy zázemí. První myšlenky ohledně pokračování byly nasměřovat se na Slavonice a dojet domů do Brna. Vzhledem na neustávající déšť, potřebu dobít aspoň jednu hlavní baterii světel WAWu a celkovou únavu jsem po sprše zalehl a spal asi 2h. Poté byla nálada na pokračování zcela jiná, mechanické problémy žádné, na těle nic nepřetaženo tedy rozhodnuto bylo pokračovat, avšak baterka nebyla nabitá, počasí vypadalo že změna přijde až nad ránem tedy padlo rozhodnutí jít na pizzu s dalším účastníkem Milošem. Na jídle jsme se pěkně zahřáli a rozhodli spát i nadále a dohnat spánkový deficit. Mezitím dorazili další účastníci, omlouvám se jména si nepamatuji, ale debaty s nimi byly moc hezké. Už si nepamatuji kdy jsem ulehl, ale dal jsem si budík na 03:00, za hodinu jsem vše zabalil a oblékl se do jediného suchého setu oblečení a ve 04:13 jsem už šlapal směr Žacléř. Byla samozřejmě tma a mlha, avšak vyhlídky byly pozitivnější. Snídaně proběhla na nejbližší otevřené benzince už za světla, kde netuším. Směřoval jsem na Jindřichův Hradec, Žirovnice, řešil jemné objížďky a stále postupoval. V Pelhřimově se ještě naposledy ozval déšť, ale v Humpolci již svítilo slunce! Tedy opět jsem měl sušší oblečení a jelo se i o poznání lépe na suché cestě. Dále má trasa vedla na Světlou nad Sázavou, Čáslav, Přelouč, Hradec Králové. Tady byly úseky už po více frekventovaných cestách, odměna však byla rovinatost a možnost opět jet vyšší rychlostí. Jen benzinek bylo nějak málo, ale nějakou jsem našel a poprvé bylo zase takové teplo že jsem měl i nanuk na ochlazení. Dále jsem pokračoval na Jaroměř a Trutnov. Zde jsem já vůl opět nezkontroloval trasu a najel přímo na uzavírku. Naštěstí objízdnou trasu do Žacléře jsem měl v Etrexu z cesty na start a tedy stačilo ji jen otevřít a napojit se na ni. Jel jsem už celkem pilu, ale najednou to převýšení a kopce před Žacléřem nebyly tak vysoké a nohy pěkně točily po těch více jak 900 km. Ještě jsem řešil menší navigační odbočení na Bobr 111 kde jsem dorazil ve 20:17.

V cíli jsem dostal medaili, tričko, čaj, polévku a samozřejmě obdržel i gratulace od pořadatelů i spolujezdců. Velké díky všem.

Celkem jsem za celou trasu najel 1025 km. Celkový čas byl 106 h 17 min. Jízdou jsem strávil cca 51 h. Naspal jsem ve WAWu cca 16 h. V kempu Tušť jsem strávil celkem 17 h a zbytek 22 h připadá na ostatní věci (příprava spaní, krátké zastávky se spánkem, přestávky na jídlo a další).

Cílem v Žacléři však mé cestování neskončilo. Po sprše a opětovném nastavení dobíjení hlavní baterie světel WAW jsem šel spát s tím že vstanu brzo a vyrazím po ose na Brno. Spal jsem i přes světlo a nějaké to buzení vcelku dobře, v 06:00 jsem vstal opět vše zabalil a v 07:00 vyrážel směr Brno. Stihl jsem ještě prohodit pár slov s Milošem, který těsně dorazil a tedy také úspěšně dokončil krátkou trasu. V Brně jsem byl těsně po 20:00. Tentokráte již bylo cítit více nohy, ale zase kopce byly minimální a trochu více jsem pauzoval když to nejelo.

Celkem za 7 dní mě to dalo dohromady 1470 km.

Mechanické problémy jsem řešil jen 3. Za prvé defekt předního pravého kola – zaseklý posypový špičatý kámen při brzdění, kdy mi obě přední kola šla do smyku, protože mě přehlédlo v protisměru jedoucí auto odbočující doleva, tedy křížící mou cestu, ani nepřibrzdilo. Za druhé spadl řetěz po přejetí velkého výmolu, přehazka nemá brzdu a šla za úvrať, tedy bylo nutno rozebrat ocas (stalo se to zatím 2x za 5000 km). Za třetí jsem řešil jemné přibrzďování levého kola, vypadá to na špatnou brzdovou páku, resp. nastavování bowdenu. Jen malá poznámka, můj WAW je experimentální verze stavěná na míru pro mne, tedy ani komponenty nejsou sériové a stále je vše ve fázi ladění.

Tož tak

nink