Listopadová jízda se vydařila nad očekávání dobře: slunečné suché počasí a devět účastníků je vždycky pěkné, ale v tuto roční dobu obzvlášť.
Jak už se nám stává zvykem první a největší skupinka šesti účastníků vyrážela z Maloměřic už před oficiálním startem od Ronda. Už cestou k Rondu jsme potkali další dva a devátý tam na nás čekal.
Společně jsme pak vyrazili po stezce proti proudu Svratky. Počasí bylo relativně suché, takže i listím pokryté úseky byly dobře zvladatelné i pro Sjaaka, který řídil náš tandem poprvé. S postupným trháním a znovuspojováním skupinky jsme dojeli až k přehradě, kde jsme se už roztrhli pořádně a znovu se shledali až pod hradem Veveří.
U hradu jsme se rozhodli zdolat část stoupání přístupovou cestou hradu a pěšinkou po červené značce. Odměnou nám byly pěkné pohledy na hrad místo nudného dlouhého výjezdu po silnici. Pak už zbývala jen menší část kopce nahoru a sjezd do Veverské Bítýšky. Sjaak pustil tandem až na 70km/h a i některým dalším to jelo pěkně. V Bítýšce jsme si pak dali oběd a vydali se na druhou půlku trasy.
Přes Chudčice a Moravské Knínice jsme dojeli až ke Kuřimi. Tady jsme se naposledy sešli všichni a začali se plánovaně i neplánovaně drobit na menší skupinky a jednotlivce při cestě zpět do Brna.
Na vjezdu do Brna jsme ztratili Bety neb vedoucí jezdci jeli přiliš rychle. Bety si ovšem úspěšně klestila cestu brněnskými cyklostezkami rozhodnutá dostat se domů do Maloměřic sama aniž by věděla, že další dva se ji snaží najít a dohonit. Jednomu se to i na chvíli povedlo, než se zas odpojil koupit lístek. Do Maloměřic jsme tak přijeli téměř každý zvlášť, ale v odstupech dvou tří minut.
Výlet se velmi vydařil, děkujeme všem účastníkům za účast i za trpělivost s místy chaotickou organizací a těšíme se s co největším počtem na shledanou při další vyjížďce.
Žádné komentáře:
Okomentovat