Plán vyrazit v sedm nevyšel asi o čtvrt hodiny.
I tak nás čekal celkem hladký průjezd Brnem skoro bez provozu a po prázdných cyklostezkách.
Proti mírnému větru jsme pokračovali na jih do Židlochovic a po staré státní do Hustopečí. V Hustopečích jsme zatočili na západ zhruba v době, kdy se i vítr začal stáčet na západní a velmi podstatně sílit. Po delším boji s protivětrem se před námi vynořila z oparu Pálava.
Novomlýnské nádrže měly vlny jak moře a nás vítr zkoušel sundat z hráze. Nepovedlo se mu to a v závětří za rákosím jsme si na druhé straně dali pauzu na pití a sušenky.
Další části jízdy zcela dominoval boj s větrem. Už na břehu hráze byl vítr cítt pořádně, ale ještě byla nálada a možnost fotit za jízdy:
Na hlavní silnici na Pohořelice nás vítr potrápil nejvíc. Místy jsme po hladkém asfaltu po rovině jeli 15 km/h s ne právě malou námahou. Před Pohořelicemi nás čekaly asi dva kilometry v neustálém náklonu doleva proti silnému bočnímu větru. Za Pohořelicemi jsme měli jediný kousek cesty s větrem alespoň částečně v zádech, pro změnu nás ale zase dohnal déšť. Prozatím jen pár kapek. Až k Židlochovicím se ale ještě jelo slušně, s větrem zešikma zezadu.
Postupně se dávalo do deště stále víc, aniž by polevoval silný západo-severo-západní vítr. Jeli jsme tedy většinou s bočním vodorovným deštěm, nebo proti němu. V Rajhradicích nink lepil defekt předního kola. Domů zbývalo necelých 20 km. Díky počasí byly cyklostezky prázdné i po poledni a tak jsme se za sílícího deště a ubývajících sil propracovávali Brnem na sever celkem plynule.Domů jsme dojeli po cca šesti a půl hodinách jízdy, promočení prakticky na kůži. Teploměr tvrdil, že se od rána o čtyři stupně oteplilo, ale díky větru a dešti to budilo přesně opačný dojem.
Navzdory počasí se nám tréninková jízda líbila a jsme rádi, že jsme jeli. Nakonec to vyšlo na 109 km, i když co do vydané energie to bylo spíš něco jako dvoustovka za pěkného letního dne.
Za někdy rychlejší sekci Brnobentu
Jirka
Žádné komentáře:
Okomentovat