čtvrtek 23. dubna 2015

300km pohledem z kokpitu Questu


Na 18.4. vysel termin druhe kvalifikacni jizdy ze serie BBS 2015 a to 300km v limitu 20h.
Na startu se nas seslo sest. Ctyri jezdci, kteri zajeli v limitu 200km a dva co opet vyrazeji s tim ze nedojedou, ale jejich nadseni by mnoho jezdcu mohlo zavidet.
Start byl naplanovan na 6:30 rano. Krome jednoho jezdce jez si spletl misto odjezdu s minulou brevetou probehl presne. Smer Obrany jsme vyrazili kazdy zvlast a kazdy si drzel sve tempo. Prvni Radek, druhy nink, treti Matej a pak Josef a na zaver Ivca s Milanem. Za Blanskem zaclo jemne prset a prestalo az pred Boskovicema, kde byl prvni checkpoint. Zde se sjeli Randek s ninkem, a dale jeli chvili spolu, ale nakonec se pred Letovicemi zase odpojili.

(V Letovicích se Ifča a Milan rozhodli přestat bojovat s ledovým protivětrem a vrátit se domů vlakem. Ani to nešlo hladce, ale po požáru zadní elektrické jednotky a následném čekání na další vlak se bezpečně dostali domů.)

Z Letovic kolem Kretinky je novy asfalt coz jede i do kopce hezky a monotonost obzvlastnovala mladez cistici prikopy od odpadku. Za Kretinem byla uz cesta zase rozbita jako vzdy, i kdyz nekde u Bohunova kousek opravovali. Druhy checkpoint byl ve Vitejevsi u nasich podporovatelu manzelu Bauerovych, a byl opravdu nejlepe vybaven ze vsech co jsme dosud meli. Dostali jsem caj, colu, vyborne palacinky, a samozrejme razitko podpis a cas do brevet karty. Skoda jen ze jsme se nemohli zdrzet dele! Sjezd smerem na Banin jsem resil u questu uplne rozhasenou prehazovacku az jsem v Hradci nad Svitavou rozebral kryty zadniho kola a zjitil povoleny sroub stahujisi telo naboje s orechem. Oprava zabrala asi tak 20min ale nastesti pak uz byl hned checkpoit Vendoli kde jsem se sjel s Matejem.

(Radek dojel na checkpoint Vendolí v 11:08, dal si krátkou pauzu a chvíli po čtvrt na dvanáct pokračoval v jízdě. Nink dojel v 11:39 a Matěj tři minuty po něm. Po krátké přestávce pokračovali společně. Chvíli před dvanáctou přijel Jozef, ale už při odjezdu z tohoto checkpointu předpovídal, že celou brevetu neujede. Nakonec to zabalil v Chocni, kde si dal pořádné jídlo a vydal se na vlak.)

Horska premie koncila az spise u Ostreho Kamene, ale pak uz to bylo porad z kopce, napred hodne do Trstenice a pak mene az do Litomysle. Bez zastaveni jsem dojel az na checkpoint v Chocni, kde pan na benzince byl potesen ze mu o ucet rikam predem. Zastavka asi tak 3min a pokracovani pres kodove znaceni skrz kruhace v Chocni a pote pres Krchleby a Prestavlky smerem na Kostelec nad Orlici s protivetrem. V Kostelci mesto na nadrazi byla pani za prepazkou velmi nesva kdyz slysela pozadavek na jakoukoliv jizdenku, ale povedlo se a zbyval posledni kopec a sjezd do Rychnova nad Kneznou. Zde jsem byl v 15:30 a mel pauzu 30min, na jejimz konci dojel Matej. Mel jsem jen caj a kafe nebot na polivku bych cekal pul hodiny. Sedl jsem opet do questa a rozjel se zpet, nova cyklostezka podel hlavni z Rychnova prisla vhod, pak klesani do Kostelece s auty, a pak uz jen vlny opet pres Krchleby a spol. Jelo to pekne tazke delsi pauzu na jidlo jsem dal az pred Chocni na 180km. Do Litomysle to slo skoro stejne, pak uz to zaclo pekne jemne stoupat k Trstenicim a pak vydrapani serpentinou na misto jedine fotky z nasi akce a pak uz Karle, Ostry Kamen a chceckpoint zacatek Vendoli – Landmark ve 20:00.

(Radek checkpoint napoprvé minul, dal si pauzu na jídlo a vrátil se k němu. Byl u něj v 19:00. Nink tedy přijel hodinu po něm. Matěj jel stále půl hodiny za ninkem a ve Vendolí byl v 20:29.)

Doplneni paliva a priobleceni bylo nutne protoze nasledoval sjezd uz za tmy. Do Hradce nad Svitavou rychle, pak uz mene do Brezove nad Svitavou, kde byl v restauraci u Cihaku dalsi checkpoint – teply caj prisel vhod. Najeti na slavnou Svitavskou magistralu bylo celkem pozde takze provoz primerene maly a vzhledm ke klesani se dal drzet pekny prumer. U Letovic jsem jeste dokupoval vodu na benzince, ale nejak nebyla pouzita. Za Letovicemi byly velmi krasne vlny kde se dalo velmi vyuzit aerodynamickych vlastnosti questa, par jich ale bylo nutno vyjet na nejlehci prevod i vzhledem k unave. Na 267km bylo odboceni na Rajec-Jestrebi, pak Blansko s neprijemnou mistni objizdkou a pak uz hlavni k Novemu Hradu a najeti na stezku do Adamova. Z Adamova me to uz tahlo tak domu k cili ze jsem to zajel cca za pul hodiny s average 30kph. A pak v 23:32 razitko a podpis od Jirky a sezeni asi 5min v questu. Trosku vic prositej, ale stastnej ze jsem to dal s rezervou 2h58min do limitu.

Toz tak, nink

(Radek dorazil do cíle 15 hodin a 37 minut po startu ve 22:07. Nink přijel hodinu dvacet pět po něm a Matěj za další hodinu třicet osm v 1:10, s padesátiminutovou rezervou do limitu. V poslední části tedy nink Matějovi kus ujel, protože Questu v těch klesáních zpátky k Brnu citelně vzrostla průměrná rychlost. Radek ovšem podle dostupných údajů dokázal jet i bez Questu na konci ještě rychleji než ninkův Quest.

Vsuvky kurzívou za pořádající Czech Randonneurs 
Jirka)

neděle 19. dubna 2015

300 km - Brno-Rychnov-Brno - předběžné výsledky

Přeběžné výsledky třístovky jsou následující:
Jezdci Výsledek
Příjmení Jméno
Friedl Jan 17:02:00
Matějička Jozef DNF
Novotný Matěj 18:40:00
Pečínka Radek 15:37:00
Přikryl Milan DNF
Švejdová Ivana DNF
Opět tedy dojela polovina startujících. Výsledky zpracujeme do příslušné formy a odešleme na příslušné schválení ACP. 
Za Czech Randonneurs
Jirka

Zpráva z vyjížďky - duben 2015

Dubnová vyjížďka opět navazovala na brevetu předchozí den, která ovšem tentokrát končila až po půlnoci. V zájmu dostatečného spánku se tedy konala až odpoledne. Sešli jsme se tedy v jednu odpoledne u lodi v Komárově. Sešlo se nás šest. Ifča s Milanem se rozhodli se projet v lepším počasí a lehčím terénu než co zakusili včera na prvních cca 52km brevety, které jeli v kopcích a proti ledovému větru. Radek se jel s námi projet, i když včetně pomocných navigačních smyček včera zajel 316km pod 16 hodin v těch kopcích a tom ledovém větru. Bety přijela dopoledne vlastní silou z Bučovic do Brna. Zbylí dva jsme byli čerství.
Ven z Brna jsme se vydali podél Svratky. Stezka byla po jedné odpoledne celkem dobře průjezdná, žádné extrémní davy lidí. U soutoku se Svitavou jsme přejeli přes most, protáhli se kolem bruslařské dráhy k Olympii a jeli kolem jejích parkovišť. Důvodem bylo neriskovat vracení se zpátky k soutoku, kdyby se nedávno zavřený most přes Svratku mezi Modřicemi a Olympií ukázal být neprůjezdný. Jak jsme se blížili ke křižovatce na jižním konci Olympie, přijeli nám nějací cyklisté zprava, takže most zřejmě průjezdný byl.
Pokračovali jsme na jih a většinu času nám svítilo sluníčko. Cesta uběhla hladce a s jednou pauzou pod Rebešovicemi jsme brzy překonali Rebešovický kopeček i proticyklistické štěrky Opatovic a dojeli do Židlochovic. V tu chvíli bylo relativně teplo, tak jsme se usadili v zahrádce vedle svých kol a dali si pořádný pozdní oběd.
O hodinu a půl později už nikomu teplo nebylo, sluníčko už bylo víc za mrakem než ne a studený vítr byl najednou dost cítit. Tak jsme po startu trošku přidali na tempu a jeli proti větru i mírnému výškovému rozdílu zpátky do Brna jen o chlup pomaleji než tam.
V Opatovicích se odpojil Radek, který už měl svůj Oceláč naložený všemi věcmi co si na něm v pátek přivezl do Brna a vyrazil směrem k domovu. Se vším dohromady musel včetně pátku asi do dnešního večera najet něco k pěti stovkám kilometrů.
Zbylo nás pět a pokračovali jsme zpátky k domovu. Pokud paměť slouží, tak tato část dnešního výletu zaznamenala příjemné prvenství: účastnic jelo víc než účastníků :-). Odchylku od trasy tam jsme měli u Olympie, kde jsme projeli rozkopaný most a napojili se zahradnického obchodu na jižní konec cyklostezky podél Svratky. Tentokrát tu byl mnohem hustší provoz a kolona pěti lehokol jedoucích kolem 15 - 17km/h ho asi nikomu nezjednodušovala. Až na jednoho žiletkáře nás ale nikdo nepředjížděl neslušně (t.j. nacpat se mezi nás a chodce, kterým se slušně vyhýbáme obloukem) a i přes časté brždění do rychlosti chůze jsme se nakonec bez potíží dostali zpátky na místo srazu v Komárově. Tady jsme výlet oficiálně ukončili v 17:40 a vydali se každý svým směrem.
Výlet se líbil, byl příjemný a nízké teploty nedokázaly zkazit náladu.

Kompletní fotogalerie je zde.
Děkujeme všem za účast a těšíme se na shledanou při květnové vyjížďce.
Za Brnobent
Jirka

neděle 12. dubna 2015

Vyjížďka - duben 2015

Dubnová vyjížďka bude již tradičně navazovat na 300km brevet jízdu ve stejný víkend. Vzhledem k cíli třístovky pozdě v noci a její náročnosti v kopcích se sejdeme v neděli 19.4. až ve 13:00 u lodi v Komárově:
Trasa bude nejrovnější možná když jsme už vyčerpali Adamov posledně, tedy do Židlochovic na pozdní oběd a zpět. Pokud bude někdo moc chtít, může si přidat vrcholovou prémii na Výhon na rozhlednu nad Židlochovicemi :-). 
Za Brnobent
Jirka

středa 8. dubna 2015

Trasa a přihlášky na 300km

Do kalendáře jsme přidali trasu třístovky. Je v ní zapracována objížďka rozkopaných silnic v Blansku i loni vyzkoušený příjezd do otočného bodu na náměstí v Rychnově kolem Lidlu.
Stejně jako u dvoustovky vyhlašujeme uzávěrku přihlášek do konce střed před startem, to znamená do 15.4.2015 včetně. Opět na hebi(smotaná ryba)email(tečka)cz.
Ověřovali jsme dotaz, zda může 300 km brevetu jet někdo, kdo nemá zajetou 200 km. Ano, může se přihlásit kdokoliv. Pouze pro kvalifikaci na PBP nebo medaili Super Randonneura je nutno mít zajeto vše.
Za Brnobent
Jirka

neděle 5. dubna 2015

Velikonoční jízda

Nink navrhnul dát si tréninkovou stovku a oba jsme potřebovali být zpátky v Brně cca na oběd. Já jsem včera večer dokončil instalaci nových kol s 90mm brzdami do Questu a chtěl je jet vyzkoušet. Vznikl tedy plán v neděli vstát brzy, vyjet v sedm a objet si obvyklé tréninkové kolečko za prostřední Novomlýnskou nádrž a zpátky.
Můj Quest stál přes noc mimo průjezd na dvorku a ráno ho zdobila vrstvička jinovatky. Teplo rozhodně nebylo. Postupně jsme se nachystali, vytáhli stroje před dům a nakonec až po čtvrt na osm vyrazili.
 
Průjezd Brnem jsme nehrotili, nechtělo se nám tu váhu znovu a znovu rozjíždět po každé křižovatce na nějakou závratnou rychlost. Celkově to ale jelo pěkně, protože provoz byl jen minimální. Za tři čtvrtě hodiny jsme měli Brno za zády a před výjezdem z poslední cyklostezky na silnici jsme dali malou pauzu. Já už odložil kryt vstupu, protože jinovatka někde kolem Modřic konečně roztála a začínalo mi uvnitř být moc teplo. Na polích kolem bylo jinovatky stále ještě dost.
V radosti z první letošní jízdy Questem a možná trošku i díky novým Duranům na předních kolech natlakovaným na povolené maximum 8 barů jsem držel celkem vysoké tempo a cesta rychle ubíhala. Do Hustopečí jsme dojeli už před devátou a těsně po deváté se nám naskytly první výhledy na Pálavu z blízka.
Po přejetí přes hráz z Strachotína do Dolních Věstonic jsme zatočili doprava ze silnice na úzkou asfaltku podél vody. Závory na jejích koncích jsou konstruované správně, s Questy je lze podjet v plné rychlosti :-). Někde uprostřed jsme si dali krátkou pauzu na drobné občerstvení. Měli jsme za sebou 52k průměrnou rychlostí 29.6km/h, což při teplotách kolem nuly není zrovna málo.
Po pauze jsme pokračovali na hlavní silnici Mikulov - Brno, po její krajnici jsme zamířili zpátky na sever. Krajnice je široká a má pěkný asfalt, takže na rychlé tréninkové jízdy je to celkem příjemná trasa. I tak jsme ale trochu ubrali, přece jen do Brna daleko, do kopce a proti větru a není třeba se zcela vyčerpat v půli trasy . Vzali jsme to přes Pohořelice do Židlochovic a pak zas podél cyklotrasy Brno - Vídeň.
Jak jsme se blížili k Brnu, klesal výkon a přibývalo mraků, bylo místy zas trochu chladno. Na cyklostezce z Modřic podél Svratky jsme se tak nemuseli vyhýbat příliš mnoho lidem, i když za hezkého počasí tam obvykle bývá celkem provoz.
U Ronda jsme se rozloučili a každý si jel po svých. Měli jsme za sebou 102km průměrnou rychlostí 28,5km/h a i s 25 minutami pauz bylo skoro přesně 4 hodiny po startu. Rozhodně nejrychlejší tréninková stovka co jsme kdy jeli zjara v takové zimě. Já dostal docela hlad už před Brnem a tak mě následných 8km do mírného stoupání do Řečkovic docela vyřídilo, na konci jsem se po Měřičkově plazil 10km/h. Zato oběd potom chutnal opravdu hodně dobře.
Za Brnobent
Jirka
P.S. někdo na Velikonoce barví přírodní vejce na nepřírodní barvy, někdo pojídá čokoládová vejce a někdo se jde projet v laminátových. :-)