Jirka
středa 26. dubna 2017
Homologované výsledky 200km 2017
Výsledky jsme nahráli do ACP databáze a jsou potvrzené. V printscreenu níže jsou tím pádem vidět už i homologační čísla u každého jednotlivého výsledku.
Za Czech Randonneurs
Jirka
Jirka
neděle 16. dubna 2017
BBS 2017 200km - oficiální výsledky
Prošli jsme všechny brevet karty a zkontrolovali všechny údaje. Oficiální výsledky nakonec odpovídají dříve zveřejněným neoficiálním, ale je tu několik velkých "ale". Všechny tyto zádrhele jsou na jedno téma: kdybychom dodrželi pravidla do písmene, budeme ze šestnácti jezdců, kteří dojeli do cíle v limitu, diskvalifikovat pět.
Ve všech pěti případech se jedná o to samé, chybí některá část záznamu některého kontrolního bodu v brevet kartě. Takže nezbývá než znovu připomenout část bodu 9 v pravidlech vyvěšených od roku 2015 na těchto stránkách: Chybějící razítka, chybějící časy průjezdu nebo ztráta brevet karty (bez ohledu na to jak daleko jezdcec dojel) má za následek diskvalifikaci jezdce. Každý jezdec si sám dohlíží na to, aby měl v kartě řádně vyplněné údaje z každého kontrolního bodu. Dokonce jsme to už tehdy v tom odstavci zvýraznili.
Důvodů, proč jsme se rozhodli nakonec nikoho nediskvalifikovat, je několik:
Z výše uvedených bodů jistě vidíte, že první a poslední přestanou časem fungovat - 2019 bude kvalifikační ročník, kde uhýbat pravidlům nelze, a jezdců každým rokem přibývá. Zbylé dva body jsou zase letos hlavně dílem štěstí (pro dané jezdce). Kdyby třeba Matěj Lieskovsky měl někde chybějící čas, nešlo by nad tím mávnout rukou - poslední tři body má jen minuty před zavíracím časem, takže kdyby jeden chyběl, bylo by to dost podezřelé. Matěj měl ale vše parádně v pořádku a klobouk dolů před dojetím v limitu když už od půlky jel jen jednu minutu před zavírací dobou.
Oficiální výsledky jsme ještě nezadali do mezinárodní databáze, protože součástí zadání je i to kdo chce medaili a kdo ne. O šesti ještě nevíme, takže jsme se rozhodli tomu ještě jeden týden dát. Tím pádem kdo se nepřihlásí o medaili do 23.4., u toho budeme předpokládat, že o ni nestojí.
Tož dost lamentování a zde je tabulka výsledků:
Za Czech Randonneurs
Jirka
Ve všech pěti případech se jedná o to samé, chybí některá část záznamu některého kontrolního bodu v brevet kartě. Takže nezbývá než znovu připomenout část bodu 9 v pravidlech vyvěšených od roku 2015 na těchto stránkách: Chybějící razítka, chybějící časy průjezdu nebo ztráta brevet karty (bez ohledu na to jak daleko jezdcec dojel) má za následek diskvalifikaci jezdce. Každý jezdec si sám dohlíží na to, aby měl v kartě řádně vyplněné údaje z každého kontrolního bodu. Dokonce jsme to už tehdy v tom odstavci zvýraznili.
Důvodů, proč jsme se rozhodli nakonec nikoho nediskvalifikovat, je několik:
- 2017 není kvalifikační ročník, u nikoho nebude letošní (ne)úspěch ve dvoustovce rozhodovat o jeho účasti na PBP
- ve všech pěti případech existuje nějaký záznam o tom, že tam jezdec byl: Pavel Laca měl čas v cíli zapsaný na startovní listině, kam si ho nezávisle psala Tereza. Vojtěch Knyttl, Petr Maršálek a Radek Pečínka správně zapsali landmark, chyběl jim čas. Tibor Thuróczy má stejnou situaci s kontrolním bodem v Újezdě, kde má razítko, ale ne čas.
- Ve všech čtyřech případech, kde chybí čas průjezdního bodu se u každého jezdce dá říct, že díky časům na bodech před a po tomto bodu nemohli v bodě s chybějícím časem být v nesprávnou dobu.
- Díky malému počtu jezdců je ještě proveditelné u jedné třetiny z nich dělat detektivní práci a následnou diskuzi o tom, jak s výsledky naložit.
Z výše uvedených bodů jistě vidíte, že první a poslední přestanou časem fungovat - 2019 bude kvalifikační ročník, kde uhýbat pravidlům nelze, a jezdců každým rokem přibývá. Zbylé dva body jsou zase letos hlavně dílem štěstí (pro dané jezdce). Kdyby třeba Matěj Lieskovsky měl někde chybějící čas, nešlo by nad tím mávnout rukou - poslední tři body má jen minuty před zavíracím časem, takže kdyby jeden chyběl, bylo by to dost podezřelé. Matěj měl ale vše parádně v pořádku a klobouk dolů před dojetím v limitu když už od půlky jel jen jednu minutu před zavírací dobou.
Oficiální výsledky jsme ještě nezadali do mezinárodní databáze, protože součástí zadání je i to kdo chce medaili a kdo ne. O šesti ještě nevíme, takže jsme se rozhodli tomu ještě jeden týden dát. Tím pádem kdo se nepřihlásí o medaili do 23.4., u toho budeme předpokládat, že o ni nestojí.
Tož dost lamentování a zde je tabulka výsledků:
| Příjmení | Jméno | Start | CP1 | CP2 | CP3 | CP4 | Cíl | Výsledek | Medaile |
| Ďurika | Andrej | 07:30 | 09:21 | 11:00 | 13:20 | 15:33 | 16:35 | 09:05 | ano |
| Friedl | Jan | 07:30 | 10:03 | 12:13 | 15:38 | 18:36 | 20:29 | 12:59 | ne |
| Hebeda | Jiří | 07:30 | 10:04 | 12:13 | 15:36 | 18:36 | 20:29 | 12:59 | ano |
| Inczédi | Gábor | 07:30 | 09:22 | 11:00 | 13:19 | 15:33 | 16:35 | 09:05 | ano |
| Janoušek | Tomáš | 07:30 | 09:22 | 11:09 | 14:43 | 17:25 | 18:36 | 11:06 | ano |
| Knyttl | Vojtěch | 07:30 | 09:24 | 11:00 | 14:40 | 18:36 | 11:06 | ano | |
| Laca | Pavel | 07:30 | 09:49 | 11:52 | 14:44 | 17:25 | 18:39 | 11:09 | |
| Lieskovský | Matěj | 07:30 | 09:58 | 12:21 | 16:25 | 19:24 | 20:50 | 13:20 | ano |
| Maršálek | Petr | 07:30 | 09:28 | 11:32 | 14:15 | 17:57 | 10:27 | ne | |
| Mezera | Miroslav | 07:30 | 09:51 | 11:46 | 15:15 | 18:08 | 19:36 | 12:06 | ne |
| Muller | Pavel | 07:30 | 09:47 | 11:52 | 14:44 | 17:25 | 18:39 | 11:09 | ano |
| Novotný | Matěj | 07:30 | 10:03 | 12:13 | 15:36 | 18:36 | 20:29 | 12:59 | |
| Pecha | Martin | 07:30 | DNF | DNF | ne | ||||
| Pechová | Vladimíra | 07:30 | DNF | DNF | ne | ||||
| Pečínka | Radek | 07:30 | 09:29 | 11:31 | 14:16 | 17:57 | 10:27 | ||
| Přikryl | Milan | 07:30 | DNF | DNF | ne | ||||
| Šesták | Piero | 07:30 | 09:22 | 11:00 | 14:42 | 17:25 | 18:36 | 11:06 | ano |
| Švejdová | Ivana | 07:30 | DNF | DNF | ne | ||||
| Szigl | Ernest | 07:30 | 09:22 | 11:00 | 13:21 | 15:33 | 16:52 | 09:22 | ano |
| Thuróczy | Tibor | 07:30 | 09:49 | 14:48 | 17:25 | 18:39 | 11:09 | ano |
Jirka
neděle 2. dubna 2017
BBS 200km 2017 - předběžné výsledky
Máme tu předběžné výsledky včerejší jízdy. Účast byla rekordní, stejně jako počet úspěšných jezdců. Startovalo nás 20 a z toho 16 dojelo do cíle včas. Výsledky jsou jako obvykle v abecedním pořadí.
Všem gratulujeme, ať už k úspěšnému zajetí brevet jízdy nebo aspoň k pokusu o něj. Není málo těch, kteří to ani nezkusí.
Rádi bychom ještě požádali o informaci, koho všeho potkal upadený papír v okně ve Viničných Šumicích. Víme, že někteří jezdci měli landmark nečitelný, jen nevíme, kteří všichni to byli. Problém to byl na straně organizace a samozřejmě v pořádku uznáme projetí kontrolního bodu všem z nich.
Po zoficiálnění (homologaci) výsledků všech, kteří dojeli v limitu budeme moct vyvěsit plně oficiální výsledky. Dle pravidel na to máme jeden měsíc, což při šestnácti brevet kartách není žádný problém.
Mezitím se můžete podívat na fotoreport od Tomáše Janouška zde. Další podobné zprávy budou určtitě časem následovat.
Za Czech Randonneurs
Jirka
| Příjmení | Jméno | Výsledek |
| Ďurika | Andrej | 09:05 |
| Friedl | Jan | 12:59 |
| Hebeda | Jiří | 12:59 |
| Inczédi | Gábor | 09:05 |
| Janoušek | Tomáš | 11:06 |
| Knyttl | Vojtěch | 11:06 |
| Laca | Pavel | 11:09 |
| Lieskovský | Matěj | 13:20 |
| Maršálek | Petr | 10:27 |
| Mezera | Miroslav | 12:06 |
| Muller | Pavel | 11:09 |
| Novotný | Matěj | 12:59 |
| Pecha | Martin | DNF |
| Pechová | Vladimíra | DNF |
| Pečínka | Radek | 10:27 |
| Přikryl | Milan | DNF |
| Šesták | Piero | 11:06 |
| Švejdová | Ivana | DNF |
| Szigl | Ernest | 09:22 |
| Thuróczy | Tibor | 11:09 |
Všem gratulujeme, ať už k úspěšnému zajetí brevet jízdy nebo aspoň k pokusu o něj. Není málo těch, kteří to ani nezkusí.
Rádi bychom ještě požádali o informaci, koho všeho potkal upadený papír v okně ve Viničných Šumicích. Víme, že někteří jezdci měli landmark nečitelný, jen nevíme, kteří všichni to byli. Problém to byl na straně organizace a samozřejmě v pořádku uznáme projetí kontrolního bodu všem z nich.
Po zoficiálnění (homologaci) výsledků všech, kteří dojeli v limitu budeme moct vyvěsit plně oficiální výsledky. Dle pravidel na to máme jeden měsíc, což při šestnácti brevet kartách není žádný problém.
Mezitím se můžete podívat na fotoreport od Tomáše Janouška zde. Další podobné zprávy budou určtitě časem následovat.
Za Czech Randonneurs
Jirka
středa 29. března 2017
200km - předstartovní příprava
Do startu zbývá jen pár dní. Potřebné podklady máme připravené a kontrolní body domluvené. Po spočtení organizačních nákladů, vydělení počtem startujících a drobném zaokrouhlení jsme stanovili startovné na 30Kč. Startovné půjde zaplatit přímo na startu a kdyby snad došly drobné na rozměnění nebo něco podobného, nějak se domluvíme a vyřídíme to později zpětně.
Zde je pár organizačních detailů, které je dobré připomenout.
Start je v sobotu v 7:30, ale v tu chvíli se hodí už vyrážet na trať. Máme rekordních 20 přihlášených, kteří se budou muset podepsat do startovní listiny, což chvíli trvá. Kromě toho si před startem povíme pár navigačních detailů, například o kontrolních bodech a o jednom malinko chybějícím mostu na trase. Abychom to tedy zvládli vše do 7:30, potřebujeme se sejít už cca v 7 hodin nebo krátce po sedmé.
S sebou potřebujete:
Zde je pár organizačních detailů, které je dobré připomenout.
Start je v sobotu v 7:30, ale v tu chvíli se hodí už vyrážet na trať. Máme rekordních 20 přihlášených, kteří se budou muset podepsat do startovní listiny, což chvíli trvá. Kromě toho si před startem povíme pár navigačních detailů, například o kontrolních bodech a o jednom malinko chybějícím mostu na trase. Abychom to tedy zvládli vše do 7:30, potřebujeme se sejít už cca v 7 hodin nebo krátce po sedmé.
S sebou potřebujete:
- mapu nebo gps navigaci nebo dobrou paměť, prostě co kdo potřebuje, aby se neztratil
- propisku pro vyplňování brevet karty
- peníze pro některé kontrolní body, kde potřebujete získat účtenku (koupit si třeba tyčinku nebo pití)
- vše ostatní, co vám umožní ujet 200km vlastní silou :-)
Počasí zatím vypadá slibně, takže to zatím vypadá na příjemný výlet.
Těšíme se na vás všechny na startu v sobotu ráno v Maloměřicích
Za Czech Randonneurs
Jirka
neděle 5. února 2017
Novinky 2017
Dlouho jsme sem nenapsali žádné novinky, avšak nedali jsme brevety úplně k ledu.
Ve druhé polovině roku 2016 jsme zrevidovali vyzkoušené trasy 200km a 300km a navrhli novou trasu 400km pro letošní rok. Všechny tři trasy a jejich plánované termíny jsme včas podali do ACP k homologaci. Tím pádem jsme letos poprvé zanesení i v oficiálním kalendáři všech brevet jízd světa. Najdete ho zde.
K úplnému uzavření roku 2016 nám zbývá rozeslat homologované brevet karty s medailemi, které máme připravené k odeslání. Z brevet karet jsme použili adresy na všechny účastníky, s některými jsme si je i potvrdili emailem. Emailem Vám pošleme i číslo účtu pro vyrovnání za medaili (5€) a homologaci výsledků (0.45€), což je při stávajícím kurzu 147Kč, plus poštovné. Těm co mají dvě medaile a homologace samozřejmě pošleme oboje naráz v jedné obálce.
Tím se dostáváme k letošnímu roku a co jsme pro Vás nachystali.
Přehledně zpracované termíny jízd pro rok 2017 a odkazy na trasy najdete na naší stránce pod odkazem "Kalendář brevet jízd" nahoře.
Tímto otevíráme možnost registrace na dvoustovku. Kdo chce jet, nechť pošle své jméno a příjmení na email hebi(smotanaryba)email(tecka)cz. Zapíšeme si Vás do startovní listiny, kam se nám podepíšete na startu (a tím zároveň podepíšete "na vlastní nebezpečí" atd. - viz pravidla). Přihlášky uzavíráme týden před startem každé jízdy, abychom měli čas všem připravit podklady. Pro 200km to znamená, že přihlašovat se můžete do 25.3. včetně.
Na každou další jízdu se přihlašování otevře po skončení předcházející jízdy a opět bude končit týden před startem.
Těšíme se na Vaši účast a přejeme Vám všem úspěšnou sezónu 2017 při brevetách i mimo ně.
Za Czech Randonneurs
Jan a Jiří
Ve druhé polovině roku 2016 jsme zrevidovali vyzkoušené trasy 200km a 300km a navrhli novou trasu 400km pro letošní rok. Všechny tři trasy a jejich plánované termíny jsme včas podali do ACP k homologaci. Tím pádem jsme letos poprvé zanesení i v oficiálním kalendáři všech brevet jízd světa. Najdete ho zde.
K úplnému uzavření roku 2016 nám zbývá rozeslat homologované brevet karty s medailemi, které máme připravené k odeslání. Z brevet karet jsme použili adresy na všechny účastníky, s některými jsme si je i potvrdili emailem. Emailem Vám pošleme i číslo účtu pro vyrovnání za medaili (5€) a homologaci výsledků (0.45€), což je při stávajícím kurzu 147Kč, plus poštovné. Těm co mají dvě medaile a homologace samozřejmě pošleme oboje naráz v jedné obálce.
Tím se dostáváme k letošnímu roku a co jsme pro Vás nachystali.
Přehledně zpracované termíny jízd pro rok 2017 a odkazy na trasy najdete na naší stránce pod odkazem "Kalendář brevet jízd" nahoře.
Tímto otevíráme možnost registrace na dvoustovku. Kdo chce jet, nechť pošle své jméno a příjmení na email hebi(smotanaryba)email(tecka)cz. Zapíšeme si Vás do startovní listiny, kam se nám podepíšete na startu (a tím zároveň podepíšete "na vlastní nebezpečí" atd. - viz pravidla). Přihlášky uzavíráme týden před startem každé jízdy, abychom měli čas všem připravit podklady. Pro 200km to znamená, že přihlašovat se můžete do 25.3. včetně.
Na každou další jízdu se přihlašování otevře po skončení předcházející jízdy a opět bude končit týden před startem.
Těšíme se na Vaši účast a přejeme Vám všem úspěšnou sezónu 2017 při brevetách i mimo ně.
Za Czech Randonneurs
Jan a Jiří
úterý 31. května 2016
Oficiální výsledky 200km a neoficiální výsledky 300km
Výsledky dvoustovky jsme vložili do databáze ACP a jsou potvrzené jako oficiální, včetně homologačních čísel.
Výsledky třístovky z tohoto víkendu jsou o dost kratší: startovalo pět jezdců, do cíle dojeli dva a oba dva v limitu. Petr Maršálek to zvládl za 16:28 a Radek Pečínka za 17:50. Jejich výsledky teprve oficiální potvrzení dostanou.
Za Czech Randonneurs
Jirka
Výsledky třístovky z tohoto víkendu jsou o dost kratší: startovalo pět jezdců, do cíle dojeli dva a oba dva v limitu. Petr Maršálek to zvládl za 16:28 a Radek Pečínka za 17:50. Jejich výsledky teprve oficiální potvrzení dostanou.
Za Czech Randonneurs
Jirka
neděle 22. května 2016
Reportáž z 200km brevet jízdy - Přes Věstonice do Ždánického lesa
Sice se zpožděním, ale právě včas jako lákadlo na třístovku tu máme reportáž z letošní dvoustovky.
Letošní dvoustovka měla rekordní účast, na start se postavilo 16 odvážných. V sedm ráno bylo ještě docela chladno, jednociferné teploty, ale počasí i tak vypadalo slibně. Po podepsání startovní listiny a vyplnění brevet karet začali těsně po 7:30 všichni vyrážet na trať.
Začátek trasy vedl jako mnoho našich tras podél Svitavy na jih. Při průjezdu Brnem místy trochu klikatě, protože na vedení dálkových mezinárodních cyklotras po asfaltu a s možností překřížit čtyřproudovku jinak než tlačením kola 400m na přechod pro chodce jsme se v Brně ještě stále nezmohli. Takže jsme si zakličkovali ulicemi Cejl, Špitálka, Křenová a Masná, potom několik jednosměrek v Komárově a na jedinou jakž takž opravdovou stezku u Svratky. Odtud byla navigace už snazší, prostě po cyklotrase na Vídeň. Až do Přísnotic, kde nedávno přeložili tuto cyklotrasu z asfaltu na šotolinu a štěrk, takže do Vranovic jsme to vzali zase po silnici. Za Vranovicemi začala pomalu končit rozcvičovací část trasy po rovině a přišel první kopeček, přes Pouzdřany do Strachotína. Za Strachotínem jsme si užili výhledy přes vodní hladinu na Pálavu cestou na první kontrolní bod v Dolních Věstonicích. Sem prví jezdec dorazil 9:21 a během dalších cca 45 minut se tu vystřídali skoro všichni. Bety a já jsme na hrázi potkali Mirka a Roman, se kterým jsme se několikrát navzájem předjeli, nás ve Věstonicích dohnal.
Po návratu přes hráz do Strachotína jsme pokračovali směrem na Hustopeče, přes pár drobných kopečků. V Hustopečích nás čekal podivně vysoký výskyt cyklistů, z nichž někteří si zdá se zkoušeli nanečisto sprinty do kopce, nebo něco takového. Jak jsme si přečetli později na nějakých transparentech, jel se tu závod seriálu Kolo pro život. Následovala nádherná krajina a spousta točitých výjezdů a sjezdů přes Kurďějov a Nikolčice, pár vln přes Šitbořice a sjezd do Těšan. Z Těšan přes Nesvačilku do Žatčan je silnice jakási zvláštní. Vypadá na pohled jako stoupání, ale kolo valí jak kdyby to bylo mírně z kopce.
V Újezdu u Brna byl další kontrolní bod v restauraci U Kostela. Tady nastal drobný zádrhel, protože na rozdíl od samoobsluhy nebo benzin: Skupinka tří jezdců si dala nějaké pití a dostali účtenku společnou, kterou již nešlo zpětně rozdělit na tři. Tak požádali o razítka do brevet karet a dostali je. Po krátké konzultaci s Ninkem po telefonu jsme na to kývli, že budeme akceptovat obojí a dál to nekomplikovat. Tohle bylo cca v 11:40. Když jsme v 12:45 dorazili Bety a já, vrchní byl z tohohle celého v době oběda už trochu rozladěný. Slíbil jsem mu, že příště to zvládneme domluvit předem, jednoznačně budou všichni zúčastnění vědět co a jak a podobně. Informace na závěr, že jsem poslední nebo předposlední jezdec, který sem dojede, ho viditelně uklidnila. Tímto bych mu rád ještě jednou poděkoval za ochotu.
Další kousek trasy do Otnice je trošku nepříjemná silnice, ale pak se z ní uhne na Lovčičky a za nimi už se vjede do lesa. Ždánického lesa. Napřed drsné stoupání, dostat se na hřeben. Pak 20km víceméně rovně po hřebeni lesní asfaltkou, neustále z kopce a do kopce. Parádní svezení, lesem bez aut za pěkného počasí.
Na závěr drsný sjezd do údolí na druhém konci hřebenu a podél vlaku doleva do Snovídek, Nemotic a Mouchnice. Tady se Bety rozhodla nezkoušet projet trasu celou a vrátit se domů. Já se tím pádem rozhodl, že bych přece jen zkusil dojet v limitu. Vysprintoval jsem přes Koryčany do Střílek víceméně co to šlo, protože limit na kontrolním bodě za Střílkami se neúprosně blížil. Naposledy jsem se díval do popisu trasy v Újezdu u Brna a zapamatoval jsem si, že ve Střílkách musím být do 16:36. V posledním kopci nejel naplno a šetřil síly na zbytek trati. Ale nevěděl jsem kolik kopců ještě bude do checkpointu, tak jsem i tak musel mít rezervu. Dojel jsem tam tím pádem s víc jak deseti minutami k dobru. Potěšen, že jsem to v pohodě stihl, ale značně vyčerpán, jsem dlouze zíral na regál s pitím a vymýšlel, co koupit. Nakonec jsem to vyřešil, koupil džus do malé cyklo lahve a 1,5l petlahev vody místo skoro prázdné pet lahve kofoly na druhou stranu kola. Zaplatil, poslal vítěznou sms "stihl" Bety, vyřídil jeden telefonát a jel dál. Tady následovala jediná část trasy, kterou jsem neznal zpaměti. Nicméně i tak jsem v pohodě trefil ty správné odbočky na Lísky a za nimi na Kunkovice. Na konci jednoho stoupání za Kunkovicemi už mi začínalo být docela špatně ze všeho toho sprintování do Střílek, kde jsem si vypnul trávnení. Tak jsem se rozhodl zkusit něco sníst navzdory nedostatku chuti. Než dojde energie úplně. V rámci toho jsem začal počítat, jestli stíhám další checkpoint. A v tom jsem v cue-sheetu zavadil okem o ten předchozí. Bylo tam 16:26, ne 16:36. Honem jsem začal vyhrabávat z brašny účtenku a hledat na ní čas. 16:27. To mě docela rozladilo. Chvíli jsem byl pěkně vzteklý na všecko a všecky, chvíli hlasitě nadával. Pak jsem s tím chtěl praštit a jet domů. Jenže cesta na vlak, čekání než dojede, hodinu jízdy do Brna a pak z nádraží domů - nakonec jsem si řekl, že je to na stejno to prostě dojet po trase, aspoň si ji projet celou. Tak jsem se rozhodl jet dál.
Úsek od Nemochovic po Habrovany znám dobře, jezdil jsem ho jednu dobu každý týden a moc se mi líbil. Ani tentokrát nezklamal. Pěkné sjezdy, kde se to dá pustit rychle, proložené s rozumně prudkými a dlouhými výjezdy (až na Nemojany), kde má člověk čas se kochat krajinou. Ve Hvězdlicích jsem předjel někoho, kdo vypadal, že taky jede s námi, byl mi povědomý. O moc jsem mu neujel a za Kučerovem jsme se potkali znovu. Říkal něco o tom, že to nestihne v limitu a já ho přesvědčoval, ať to ještě zkusí, že to půjde. Nakonec to zvládl v limitu nejen na další bod, ale i do cíle. Za Habrovany jsem předjel Mirka co stál u kraje cesty a pojídal něco leže na svém Pythonu. Nebylo času ani sil na zbyt, tak jsem nebrzdil a svištěl dál. Tady byla druhá část trasy, kterou jsem neměl projetou předem, ale funkce Panorama na Mapy.cz se postarala o to, aby křižovatky byly povědomé a člověk si vzpomněl kam odbočit. Takže na poslední kontrolní bod ve Viničných Šumicích jsem to stihl v 19:10, 16 minut před limitem. Zrovna odjížděla trojice jezdců, co tu byli přede mnou.
Ne že by na tom čase záleželo, už jsem byl stejně diskvalifikovaný, ale dobrý pocit i tak. Dal jsem si chvíli pauzu, během které přijeli Matěj i Mirek. Krátce po sobě (nebo snad dokonce spolu?) jsme vyrazili do posledního velkého kopce mezi námi a cílem. Stoupání z Pozořic bylo výživné, ale vidina cíle (a sprchy, a jídla) přitahovala. Sjezd skrz Hostěnice byl parádní a sjezd lesem za nimi ještě lepší. Poslední stoupání přes Ochoz a pak už dlouhý sešup do údolí Svitavy a podél ní zpátky domů. V cíli jsem byl ve 20:48, čili v limitu, stejně tak Mirek a Matěj to stihli se mnou krátce před devátou. Jim to na rozdíl ode mě dalo právo na medaili.
Trasa byla náročnější než dvoustovky předešlých let, protože jsme schválně navrhli výškový profil co bude lépe odpovídat PBP. Krom toho jsme se pokusili víc se vyhnout autům i za cenu složitější navigace. Oboje se vyplatilo, protože trasa je nejen dobrou přípravou na náročnější brevety, ale hlavně nabízí průjezd krásnými místy. Každou chvíli se v nějakém sjezdu před člověkem otevře výhled do krajiny a na cestu točící se úbočím svahu dolů. Závěr kdy člověk ví, že když se vydrápe na ten kopeček, za kterým právě zapadá sluce, bude to už jen 10km z kopce a pak je cíl, ten byl vynikající. A v limitu to zvládlo ujet 11 lidí, což je víc než kdy dřív vůbec startovalo. Všem patří gratulace.
Děkujeme všem, kteří se přijeli zúčastnit s námi. Stejnou trasu plánujeme jezdit do roku 2019, kdy z ní bude první kvalifikační brevet pro PBP. K drobným změnám nás mohou donutit uzavírky silnic a podobně, ale považujeme ji za dobře navrženou tak jak je.
Kdo chce zkusit podobně výživnou třístovku, má šanci za týden, pokud se přihlásí nejpozději ve středu.
Za Czech Randonneurs
Jirka
Letošní dvoustovka měla rekordní účast, na start se postavilo 16 odvážných. V sedm ráno bylo ještě docela chladno, jednociferné teploty, ale počasí i tak vypadalo slibně. Po podepsání startovní listiny a vyplnění brevet karet začali těsně po 7:30 všichni vyrážet na trať.
Začátek trasy vedl jako mnoho našich tras podél Svitavy na jih. Při průjezdu Brnem místy trochu klikatě, protože na vedení dálkových mezinárodních cyklotras po asfaltu a s možností překřížit čtyřproudovku jinak než tlačením kola 400m na přechod pro chodce jsme se v Brně ještě stále nezmohli. Takže jsme si zakličkovali ulicemi Cejl, Špitálka, Křenová a Masná, potom několik jednosměrek v Komárově a na jedinou jakž takž opravdovou stezku u Svratky. Odtud byla navigace už snazší, prostě po cyklotrase na Vídeň. Až do Přísnotic, kde nedávno přeložili tuto cyklotrasu z asfaltu na šotolinu a štěrk, takže do Vranovic jsme to vzali zase po silnici. Za Vranovicemi začala pomalu končit rozcvičovací část trasy po rovině a přišel první kopeček, přes Pouzdřany do Strachotína. Za Strachotínem jsme si užili výhledy přes vodní hladinu na Pálavu cestou na první kontrolní bod v Dolních Věstonicích. Sem prví jezdec dorazil 9:21 a během dalších cca 45 minut se tu vystřídali skoro všichni. Bety a já jsme na hrázi potkali Mirka a Roman, se kterým jsme se několikrát navzájem předjeli, nás ve Věstonicích dohnal.
Po návratu přes hráz do Strachotína jsme pokračovali směrem na Hustopeče, přes pár drobných kopečků. V Hustopečích nás čekal podivně vysoký výskyt cyklistů, z nichž někteří si zdá se zkoušeli nanečisto sprinty do kopce, nebo něco takového. Jak jsme si přečetli později na nějakých transparentech, jel se tu závod seriálu Kolo pro život. Následovala nádherná krajina a spousta točitých výjezdů a sjezdů přes Kurďějov a Nikolčice, pár vln přes Šitbořice a sjezd do Těšan. Z Těšan přes Nesvačilku do Žatčan je silnice jakási zvláštní. Vypadá na pohled jako stoupání, ale kolo valí jak kdyby to bylo mírně z kopce.
V Újezdu u Brna byl další kontrolní bod v restauraci U Kostela. Tady nastal drobný zádrhel, protože na rozdíl od samoobsluhy nebo benzin: Skupinka tří jezdců si dala nějaké pití a dostali účtenku společnou, kterou již nešlo zpětně rozdělit na tři. Tak požádali o razítka do brevet karet a dostali je. Po krátké konzultaci s Ninkem po telefonu jsme na to kývli, že budeme akceptovat obojí a dál to nekomplikovat. Tohle bylo cca v 11:40. Když jsme v 12:45 dorazili Bety a já, vrchní byl z tohohle celého v době oběda už trochu rozladěný. Slíbil jsem mu, že příště to zvládneme domluvit předem, jednoznačně budou všichni zúčastnění vědět co a jak a podobně. Informace na závěr, že jsem poslední nebo předposlední jezdec, který sem dojede, ho viditelně uklidnila. Tímto bych mu rád ještě jednou poděkoval za ochotu.
Další kousek trasy do Otnice je trošku nepříjemná silnice, ale pak se z ní uhne na Lovčičky a za nimi už se vjede do lesa. Ždánického lesa. Napřed drsné stoupání, dostat se na hřeben. Pak 20km víceméně rovně po hřebeni lesní asfaltkou, neustále z kopce a do kopce. Parádní svezení, lesem bez aut za pěkného počasí.
Na závěr drsný sjezd do údolí na druhém konci hřebenu a podél vlaku doleva do Snovídek, Nemotic a Mouchnice. Tady se Bety rozhodla nezkoušet projet trasu celou a vrátit se domů. Já se tím pádem rozhodl, že bych přece jen zkusil dojet v limitu. Vysprintoval jsem přes Koryčany do Střílek víceméně co to šlo, protože limit na kontrolním bodě za Střílkami se neúprosně blížil. Naposledy jsem se díval do popisu trasy v Újezdu u Brna a zapamatoval jsem si, že ve Střílkách musím být do 16:36. V posledním kopci nejel naplno a šetřil síly na zbytek trati. Ale nevěděl jsem kolik kopců ještě bude do checkpointu, tak jsem i tak musel mít rezervu. Dojel jsem tam tím pádem s víc jak deseti minutami k dobru. Potěšen, že jsem to v pohodě stihl, ale značně vyčerpán, jsem dlouze zíral na regál s pitím a vymýšlel, co koupit. Nakonec jsem to vyřešil, koupil džus do malé cyklo lahve a 1,5l petlahev vody místo skoro prázdné pet lahve kofoly na druhou stranu kola. Zaplatil, poslal vítěznou sms "stihl" Bety, vyřídil jeden telefonát a jel dál. Tady následovala jediná část trasy, kterou jsem neznal zpaměti. Nicméně i tak jsem v pohodě trefil ty správné odbočky na Lísky a za nimi na Kunkovice. Na konci jednoho stoupání za Kunkovicemi už mi začínalo být docela špatně ze všeho toho sprintování do Střílek, kde jsem si vypnul trávnení. Tak jsem se rozhodl zkusit něco sníst navzdory nedostatku chuti. Než dojde energie úplně. V rámci toho jsem začal počítat, jestli stíhám další checkpoint. A v tom jsem v cue-sheetu zavadil okem o ten předchozí. Bylo tam 16:26, ne 16:36. Honem jsem začal vyhrabávat z brašny účtenku a hledat na ní čas. 16:27. To mě docela rozladilo. Chvíli jsem byl pěkně vzteklý na všecko a všecky, chvíli hlasitě nadával. Pak jsem s tím chtěl praštit a jet domů. Jenže cesta na vlak, čekání než dojede, hodinu jízdy do Brna a pak z nádraží domů - nakonec jsem si řekl, že je to na stejno to prostě dojet po trase, aspoň si ji projet celou. Tak jsem se rozhodl jet dál.
Úsek od Nemochovic po Habrovany znám dobře, jezdil jsem ho jednu dobu každý týden a moc se mi líbil. Ani tentokrát nezklamal. Pěkné sjezdy, kde se to dá pustit rychle, proložené s rozumně prudkými a dlouhými výjezdy (až na Nemojany), kde má člověk čas se kochat krajinou. Ve Hvězdlicích jsem předjel někoho, kdo vypadal, že taky jede s námi, byl mi povědomý. O moc jsem mu neujel a za Kučerovem jsme se potkali znovu. Říkal něco o tom, že to nestihne v limitu a já ho přesvědčoval, ať to ještě zkusí, že to půjde. Nakonec to zvládl v limitu nejen na další bod, ale i do cíle. Za Habrovany jsem předjel Mirka co stál u kraje cesty a pojídal něco leže na svém Pythonu. Nebylo času ani sil na zbyt, tak jsem nebrzdil a svištěl dál. Tady byla druhá část trasy, kterou jsem neměl projetou předem, ale funkce Panorama na Mapy.cz se postarala o to, aby křižovatky byly povědomé a člověk si vzpomněl kam odbočit. Takže na poslední kontrolní bod ve Viničných Šumicích jsem to stihl v 19:10, 16 minut před limitem. Zrovna odjížděla trojice jezdců, co tu byli přede mnou.
Ne že by na tom čase záleželo, už jsem byl stejně diskvalifikovaný, ale dobrý pocit i tak. Dal jsem si chvíli pauzu, během které přijeli Matěj i Mirek. Krátce po sobě (nebo snad dokonce spolu?) jsme vyrazili do posledního velkého kopce mezi námi a cílem. Stoupání z Pozořic bylo výživné, ale vidina cíle (a sprchy, a jídla) přitahovala. Sjezd skrz Hostěnice byl parádní a sjezd lesem za nimi ještě lepší. Poslední stoupání přes Ochoz a pak už dlouhý sešup do údolí Svitavy a podél ní zpátky domů. V cíli jsem byl ve 20:48, čili v limitu, stejně tak Mirek a Matěj to stihli se mnou krátce před devátou. Jim to na rozdíl ode mě dalo právo na medaili.
Trasa byla náročnější než dvoustovky předešlých let, protože jsme schválně navrhli výškový profil co bude lépe odpovídat PBP. Krom toho jsme se pokusili víc se vyhnout autům i za cenu složitější navigace. Oboje se vyplatilo, protože trasa je nejen dobrou přípravou na náročnější brevety, ale hlavně nabízí průjezd krásnými místy. Každou chvíli se v nějakém sjezdu před člověkem otevře výhled do krajiny a na cestu točící se úbočím svahu dolů. Závěr kdy člověk ví, že když se vydrápe na ten kopeček, za kterým právě zapadá sluce, bude to už jen 10km z kopce a pak je cíl, ten byl vynikající. A v limitu to zvládlo ujet 11 lidí, což je víc než kdy dřív vůbec startovalo. Všem patří gratulace.
Děkujeme všem, kteří se přijeli zúčastnit s námi. Stejnou trasu plánujeme jezdit do roku 2019, kdy z ní bude první kvalifikační brevet pro PBP. K drobným změnám nás mohou donutit uzavírky silnic a podobně, ale považujeme ji za dobře navrženou tak jak je.
Kdo chce zkusit podobně výživnou třístovku, má šanci za týden, pokud se přihlásí nejpozději ve středu.
Za Czech Randonneurs
Jirka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)